Saunování v různých zemích světa
Sauna není jen o teple a potu. V různých částech světa představuje rituál, společenskou událost, léčebnou metodu i duchovní očistu. Každá země k saunování přistupuje trochu jinak – liší se teploty, vlhkost, pravidla i filozofie. Pojďme se vydat na cestu kolem světa a podívat se, jak se saunuje jinde.
Finsko
Ve Finsku je sauna naprostou samozřejmostí. Je jich tu víc než aut a často patří k bytům, kancelářím i parlamentu. Finská sauna není wellness atrakce, ale součást každodenní hygieny a života.
Teploty běžně dosahují 80–100 °C a suchý vzduch se krátce zvlhčuje poléváním kamenů – löyly. Po zahřátí následuje prudké ochlazení, klidně i skok do zamrzlého jezera. Zajímavostí je, že finská sauna není striktně tiché místo. Finové mají k saunování uvolněnější vztah – běžně si do sauny berou pivo nebo malé občerstvení. A nahota? Naprosto přirozená, bez jakéhokoli studu.
Rusko
Ruská banya je sauna pro otrlé. Kombinuje nižší teplotu s velmi vysokou vlhkostí, takže pocit horka je intenzivnější než ve finské sauně. Skutečnou specialitou je venik – svazek větví, kterým se lidé navzájem šlehají.
Nejde o bolest, ale o prokrvení, uvolnění svalů a jakousi „restartovací“ kúru. Banya je hlučnější, společenská a často se v ní pije čaj, med nebo bylinné odvary. Pro Rusy je banya místem očisty těla i hlavy – a odchází se z ní úplně vyčerpaný… v tom nejlepším slova smyslu.
Japonsko
Japonsko je úplně jiný svět. Tady nejde o výkon ani výdrž, ale o klid, řád a respekt. Hlavní roli nehrají sauny, ale onseny – horké minerální prameny.
Zásadní pravidlo zní: nejdřív se dokonale umýt, až potom do vody. Mytí v lázni je považováno za neslušné. Další překvapení? Plavky jsou zakázané – nahota je povinná a zcela ne-sexualizovaná.
A pak je tu velká perlička: tetování. Mnoho lázní má dodnes zákaz vstupu pro tetované, protože tetování bylo historicky spojeno s jakuzou. Turisté to často nečekají – řešením jsou „tattoo-friendly“ onseny, zakrytí malých tetování náplastí nebo soukromé lázně. Celý zážitek probíhá v tichu, skoro meditativně. Mluvit nahlas nebo se smát je považováno za rušivé.
Turecko
Turecký hammam je pravý opak finské sauny. Žádné extrémní teploty, ale vlhké teplo kolem 40–50 °C, mramor, postupné zahřívání těla a peelingová rukavice kese. Mramor zde není jen estetický prvek, ale klíčový prvek. Zahřívá se rovnoměrně, dlouho drží teplo a umožňuje pozvolné prohřívání těla bez extrémního stresu. Hammam byl tradičně místem setkávání, drbů, příprav na svatby i rituální očisty.
Jižní Korea
V Jižní Koreji jsou populární jjimjilbangy – obrovské saunové komplexy otevřené 24/7. Kombinují horké koupele, sauny, odpočívárny, restaurace i místa na spaní. Lidé zde tráví klidně celý den, jedí, odpočívají a socializují se.
Společné prostory jsou smíšené a lidé nosí jednotné oblečení, zatímco koupelové části jsou oddělené podle pohlaví.
Amerika
Potní chýše nejsou saunou v běžném smyslu slova, ale tradičním očistným a duchovním rituálem původních obyvatel Severní a Jižní Ameriky, zejména severoamerických indiánských kmenů. Mají jednoduchý kopulovitý tvar z přírodních materiálů a uvnitř panuje tma.
Teplo vzniká z rozžhavených kamenů, na které se lije voda, čímž se vytváří pára. Cílem rituálu není relax ani vysoká teplota, ale symbolická očista, rovnováha a propojení s přírodou.
A co vy – do které země byste se za saunováním vydali nejraději?